Základní vybavení
K travnímu lyžování budete kromě travních lyží potřebovat lyžařskou obuv, lyžařské hole, helmu a ochranné prvky - helmu a chránič páteře.
Lyžařské boty:
Zde je nutné upozornit na některé modely s přepínači na zadní straně v místě nad patou, které by mohly bránit travnímu vázání. Stejný problém je i u obuvy pro tvrdá vázání na snowboardu. Tyto boty lze jen problematicky nebo vůbec s travním vázáním použít! Ale jinak lze použít jakoukoliv běžnou lyžařskou obuv. Závodníci používají tvrdší modely kvůli vyšším teplotám a s nimi měknoucími plasty.
Lyžařské hole:
Klidně můžete používat hole zimní, ovšem travní lyže jsou o cca 5cm vyšší, takže je lepší mít i hole o 5cm delší.
Oblečení a ochranné prvky:
Doporučujeme lyžovat v oblečení s dlouhými rukávi a nohavicemi. Vhodné je i použití rukavic, ať už starších lyžařských nebo třeba pracovních. Mnohem důležitější pak jsou ochranné prvky jako lyžařská helma (nikoliv cyklistická), chránič páteře případně chrániče loktů - lze použít chrániče na kolečkové brusle.
Technika jízdy
Na úvod je vhodné si uvědomit, že travní lyže jsou něco mezi lyžemi na sníh a kolečkovými bruslemi. Délka travních lyží se pohybuje mezi 65-110cm, kde délky 65-75cm jsou vhodné pouze pro děti. Podobně jako u zimních lyží platí, že kratší lyže lépe točí, ale je méně stabilní. Pro začátečníky pak doporučuji lyže o délce 80-90cm u mužů a 80-85cm u žen.
Postoj-rovnováha
Vždy se snažte udržet těžiště na středu lyže tak jako slečna na prostřední obrázku. Pokud budete mít těžiště příliš vepředu (levý obrázek), lyže bude nestabilní a bude se „zasekávat“ o každý drn trávy. Na druhé straně, pokud jste příliš v záklonu (pravý obrázek) nebudou chtít travní lyže zatočit. Vhodnou pomůckou k udržení těžiště na správném místě jsou ruky před tělem.
Správná pozice rukou vylepšuje rovnováhu
Správná pozice rukou je velmi důležitá, jelikož pomáhá udržovat správný postoj a rovnováhu. Jak si můžete všimnout, slečna na levém obrázku je hodně narovnaná a ruky drží podél těla. Tento postoj je velmi nestabilní a zatáčení je v takovém případě obtížné. V druhém případě - na prostředním obrázku - postavení s přílišným vytrčení zadku nespraví ani snaha dostat ruky před tělo. Rovněž si můžete všimnout nedostatečného náklonu v lyžařské obuvi. Na závěr ještě srovnání s ideálním postojem, kde je jak náklon v lyžáce, tak i celkové postavení těla správně řešeno.
Postavení nohou
Už od svého vzniku bylo travní lyžování lyžováním carvingovým. Postupem času se i lyžování na sněhu stalo carvingem. Na postavení nohou tak platí stejné principy. Obě nohy potažmo lyže musí pracovat paralelně, žádné koleno za koleno a už vůbec ne zvedání noh na začátku nebo na konci obloku. To jsou prvky staré techniky, které u travního lyžování nenajdou uplatnění. Podobně jako na obrázku, je nutné mít obě lyže vždy stejným směrem. Tedy nikoliv do V jako dva levé obrázky, ale pěkně rovnoběžně jako obrázek pravý. Rovněž se snažte mít vzdálenost lyží na šířku ramen a nikdy je nesrážejte k sobě. Stejně tak se všechny oblouky musí vyjíždět čistě po hraně a nikoliv smýkat!
Bruslení
Mezi základní prvky také patří bruslení, které vám umožní snažší pohyb k vleku od vleku nebo jinam po rovině. Bruslení na travních lyžích je velmi podobné jako na kolečkových bruslích nebo na běžkách a nemělo byt tak činit problémy ani úplným začátečníkům.
První obloučky
K prvním obloučkům si vyberte tu nejmírnější a nejširší část na celém svahu. Vůbec není potřeba začínat na vrcholu sjezdovky. Ještě než se spustíte kolmo svahem dolu, je dobré 2-3× přejet sjezdovku napříč ze strany na stranu a vyzkoušet s při tom váš postoj, zda opravdu stojíte na středu lyže. Nikoliv příliš ve předu nebo v zadu. Nyní je už čas na první oblouček. Nejdříve zkuste jeden oblouček bez navazování na další. To provedete tak, že se zapřete o hůlky a postavíte se lyžemi směrem z kopce. Uvažujme, že chcete zatočit směrem doprava (stojíte tedy na levém okraji sjezdovky). Proto jakmile se přestanete opírat o hůlky a lyže se dají do pohybu, začněte ihned tlačit do vnější/spodní lyže (pokud točíte doprava, vnější lyže je ta levá). Nebojte se pokud lyže nebude ihned reagovat, především v malé rychlosti lyže reagují a točí pomaleji. Pokud ovšem tlačíte do spodní lyže a i přesto se nic neděje, je to známka špatného postavení, pravděpodobně máte těžiště příliš vzadu. Když lyže začaly točit, snažte se dotočit oblouk až do vrstevnice a lyže tím zastavit. Pomůckou pro první obloučky může být široký postoj, díky kterému se lyže tolik nerozjedou a snáze se vám bude tlačit jen do spodní lyže.
Zatočení bez hůlek
Dalším cvikem k dobrému zvládnutí travního lyžování je zatočit bez hůlek. I když na první pohled se to může zdát jednoduché, již záhy po jejich odložení pochopíte, že tomu tak není. Takže hůlky si odložte dole pod svahem a znovu zopakujte postup popsaný u "prvního obloučku". Rovněž můžete vyzkoušet napojovat obloučky a i zde platí, že pomocí velmi široké stopy můžete aspoň během prvních několika jízd redukovat rychlost.
Zatáčení pro mírně pokročilé
Pokročilí lyžaři již nemusí mít tak extrémně širokou stopu a mohou si dovolit nechat lyže trochu rozjet. I zde ale platí, že pro zatočení je důležité stát na středu lyže a vhodně tlačit do spodní lyže. Čím více budete do spodní lyže tlačit tím více a rychleji vám zatočí.
Rychlejší oblouk
Pokud už máte za sebou všechny předešlé cviky a začínáte se cítit na travních lyžích jistě, je na čase zkusit pokročit. Tentokrát si lyže nechte rozjet ještě o trochu více než u předešlých pokusů. Jakmile začnete zatáčet, soustřeďte se na paralelní vedení lyží a nohy vám musí fungovat jako troleje. Rovněž se snažte protlačit pánev do oblouku podobně jako u rychlejších a zatočených oblouků na sněhu. V tomto případě již dochází k částečnému zatížení i vnitřní lyže. Ovšem slovo částečné zatížení znamená cca 30-40%. Hlavní tlak do spodní lyže zůstává.
Ten pravý carving
Na tomto závodníkovi si můžete dobře všimnout téměř paralelního vedení nohou i v oblouku. Tedy staré techniky jako koleno za koleno jsou v případě moderního carvingu a travních lyží zapomenuty. S tím také přichází změna zatížení nohou, které již nejsou zatíženy 100% síly na spodní nohy jako v případě úvodních lekcí, ale spíše 60% do spodní lyže a 40% do lyže horní. Díky částečnému zatížení horní lyže budete stabilnější na nerovnostech - lyže se nebudou tolik vlnit a lépe se vám pojede.
Čím větší jistotu a stabilitu získáváte, tím více můžete zkoušet dosahovat větších rozsahů a prudších zatáček podobně jako figurant na obrázcích. Přitom platí všechny předchozí věci o pozici na středu lyží, vhodném držení rukou a především paralelním vedení lyží a nohou.
Průjezd zatáčkami
Klikněte pro zvětšení
Jak by měl vypadat průjezd zatáčkami a navazování jednotlivých oblouků si můžete nejlépe prohlédnout na sekvencích fotek. Můžete si všimnout nejen vysazení pánve v každém oblouku a přenášení váhy mezi nimi, ale také detailně práci nohou.
Porovnání lyžařské techniky na sněhu, na trávě a na bruslích
Na téma travní lyžování a srovnání s alpským jsem toho letos na alpských závodech namluvil poměrně dost. Na rovinu musím říct, že názory většiny zimních trenérů se liší od názorů "travařů". I když i to se díky dobrým výsledkům travařů v zimě mění. Pokud budu mluvit sám za sebe, loni jsem natrénoval 3 dny ve slalomu, 2 dny obřího slalomu. Letos ještě méně a ke všemu na rovině na Kaprunu v listopadu. I tak mi to stačilo, abych si letos během čtyř startů na Pradědu vyjel 59-64 FIS bodů ve slalomu. A i další co jezdí na trávě se stále zlepšují i na sněhu. Takže provázanost tu jistě je. Jak na sněhu, tak na trávě je potřeba oblouky krojit čistě a nesmýkat, rovněž je potřeba dobře využívat práce s těžištěm. To vše a ještě jistota z natrénovaných bran v létě dle mého názoru hraje kladnou roli na zimních výsledcích.
Při srovnání travního lyžování a inline bruslí je právě travní lyžování ideální tréninkovou pomůckou na zimu. I když i na bruslích je potřeba vhodně pracovat s těžištěm stejně jako na trávě, negativním tréninkovým prvkem je trochu odlišné zatáčení. Při zatáčení na inline bruslích dochází k tlaku do spodní brusle (hrany) velmi pozdě, nebo vrcholu často až na konci oblouku. Jezdci na inline bruslích tak často trpí problémem „jízda obloukem na dvakrát“.
Opakování základních pravidel
Pravidlo první: Základem všeho je čistý carvingový oblouk vyjetý po hranách
Vzhledem ke konstrukci travních lyží je velmi obtížné přivést lyže do smyku. Vše mají na svědomí „hrany“ travních lyží, které nejsou po celé ploše a hlavně nejsou železné, ale plastové. Ony hrany na travních lyžích tvoří výstupy na žabkách, které se při jízdě vtláčí do zemně a umožňují tak lyžaři opřít se do lyže. V momentě, kdy dojde ke smyku, je velmi obtížné, ne-li nemožné tento smyk zastavit a musí následovat přesunutí těžiště 100% na druhou (tedy vnitřní) nohu. Snahou tak musí být vykroužit všechny oblouky pěkně po hranách, podobně jako třeba na fun-carvech, které se díky své extrémně široké patě rovněž špatně smýkají.
S carvingovým obloukem, respektive jeho provedením souvisí i postavení nohou. Při lyžování na trávě je stejně jako v zimně dobré, pokud máte paralelní nohy….tedy koleno za koleno už je dávno přežité.
Pravidlo druhé: Rovnováha je základ
Travní lyže se prodávají v délkách 65-110cm, s tím, že kratší lyže jsou pro děti a žáky. Lyže pro dospělé a juniory začínají na délce 80cm. Tím se dostáváme k problému kterému je nutné na travních lyžích velmi často čelit. Rovnováha. Z tohoto pohledu jsou travní lyže poměrně blízké kolečkovým bruslím. Pokud budete mít těžiště příliš vepředu, budete přepadávat a rovněž budete mít nestabilní lyže, které tak mohou začít vibrovat -> a následně si můžete kopnout. Protiklad předklonu je záklon. Pokud budete jezdit v záklonu, lyže nebudou chtít příliš zatočit.
Pravidlo třetí: Naklopit a zatočit
Princip zatáčení je na travních lyžích odlišný. Tato 80-100cm dlouhá lyže není tak moc pružná jako lyže určená na sníh. V zimně dojde k průhybu lyže a následnému zatočení, ale travní lyže netočí pružením. Princip zatáčení je proto bližší jízdě na inlinech. Pokud se podíváte na spodní stranu lyže, která je v kontaktu s povrchem země, je soudkovitého tvaru. Stačí tak lyží mírně naklopit a následuje zatáčení.
Pravidlo čtvrté: Zatáčet je nutné s citem
Pokud jste zvyklý ze zimních lyží, že vám třeba carvingové slalomy zatočí na pětníku, budete při prvních pokusech trochu zklamaní. Opět to souvisí s lyžemi, které se naklápí do oblouku a neprohýbají. To zapříčiňuje, že podobně jako zatáčení na kole je začátek oblouku v nižší rychlosti pomalejší a především méně zkušeným naklonění lyže trvá déle -> lyže tak jedou oblouk s větším rádiusem. Ovšem jakmile se naučíte na travních lyžích jezdit a začnete přidávat na rychlosti, ihned zjistíte, že se dá zatáčet velmi rychle, stejně tak se dá velmi přesně ovládat rádius, který chcete vyjet.
Pravidlo páté: Nikdy nesrážet lyže k sobě
Pátá rada je velmi důležitá a může vás ušetřit mnoha odřenin nebo boláků. Když jedete na travních lyžích, nesmíte nikdy srazit lyže k sobě. Jakmile totiž jedete oblouk, každá lyže má rozdílnou rychlost a při kontaktu mezi lyžemi dojde k nárazu vozíků, které se mohou rozbít -> může pak následovat pád. Proto se na lyže montují tzv. kopky, které chrání proti kontaktu lyží.
Pravidlo šesté: Kdo nemaže nejede
Pro někoho je toto pravidlo snad horší než všechna předešlá. Travní lyže se totiž musí mazat a také umývat. Jedná se o obdobu zimního mazání voskem, až na rozdíl, že travní lyže se mažou olejem. K mazání se používá ekologický olej, který se používá třeba na motorové pily (je k dostání na většině benzínových pump). Lyže se musí mazat před každým lyžováním, jakmile je namažete, olej vydrží na 5 až 10 jízd, někomu i více. Zde záleží, co od lyží očekáváte. Závodníci si lyže mažou někdy i po 3 jízdách, turisti a příležitostní lyžaři pak mažou klidně i po 15. Po lyžování je pak potřeba lyže umýt. To se provádí v kýblu s jarem. Lyže se umývají především v závislosti na zašpinění. Podobně jako s mazáním, závodníci umývají lyže po každém tréninku, turisté klidně po 20-30 jízdách (podle zašpinění). Pokud nevíte, kdy lyže umýt, je jednoduchá rada -> jakmile se vám bude zdát, že lyže přestávají jet, je čas lyže umýt.
